Za těch sto let se nic nezměnilo:
Sedím a čekám, až vejde Leonard, mozek ještě stále uhání po kolejích, což mu znemožňuje číst. A přitom je toho tolik, co musím přečíst! Celé dílo pánů Jamese Joyce, Wyndhama Lewise, Ezry Pounda, abych je mohla srovnávat se souborným dílem Charlese Dickense a paní Gaskellové. Krom toho George Eliotovu a nakonec Hardyho.
(V. Woolfová: Deníky, 5. března 1919)
Žádné komentáře:
Okomentovat