neděle 27. července 2008

Vzkaz pro Jiřího

Nelze než reagovat. Zítra ráno vstávám v 6, do práce vyrážím v půl sedmé, v sedm jsem na místě. Celý den obsluhuji lidi, kteří si myslí, že jsem jejich služka, peníze mi hází na pult, nepohlédnou mi ani do očí, oslovují mě "slečno" s tak výrazným odporem, že se občas divím, jak vydrží být se mnou v jedné místnosti. Francouzi nechtějí mluvit jinak než francouzsky, na mé pokusy komunikovat s nimi anglicky, německy a (z čiré bezradnosti i) rusky hledí tupě jako krávy na stepi a domnívají se, že pokud budou dostatečně důrazně vysvětlovat, co chtějí, že jim porozumím (výzva pro psychology - má tato úchylka nějaké jméno?!). 2. místo v žebříčku nejnepříjemnějších zákazníků obsadili - ach ano, velká sláva - RUSOVÉ!!! Ti se projevují zejména dlouhými tupými otázkami typu /štoéta/ a nepřekonatelní jsou jako každý rok v disciplíně skákání druhým do řeči. Po velmi příjemné devítihodinové pracovní době si s radostí odskočím do Budějovic 4 hodinky odmoderovat do rádia nějaké bláboly, za které mi stejně jistě strhnou peníze, protože prostě říct 4x do hodiny "HRAJEME VÁM JENOM HITY!!!" je čiré bláznovství. Když skotačivě dorazím kolem půl jedenácté na privát, ráda zasednu k rozdělané práci a připíši několik málo stran k již rozpracované bakalářské práci. Ano, to je léto jak má být...

pátek 25. července 2008

Tip od uklízečky z rádia

Oooooo jé, jak je ten život paradoxní.





A líbí se mi to a líbí. Poznejte 3 rozdíly mezi tímhle a Radůzou!

Kudy tudy

Píšu bakalářku a potřebuji se odreagovat, protož uspořádejme anketu:

Koho máte radši: Hálka, nebo Nerudu? A četli jste je někdy dobrovolně? :-)

Různé světy

Kamarádka Kamila se učí pracovat s počítačem - posílám jí cvičně e-maily, ale do schránky se dívá maximálně 1x za měsíc, takže se mi neustále vrací.

V rádiu musím na e-mail odpovědět do 24 hodin, na telefonát do 2, jinak mě čeká pokuta.

Který svět je normální?!

Variace na Čapka

Nejsem robot. Nebo jo?

Jsem zmatená

Viděla jsem Občana Havla a jsem zmatená. Lidsky jsem si Havla zamilovala ještě víc, jako kulturní zážitek se mi film nelíbil. Dokument je ošidná věc. Dlouho jsem o tom přemýšlela a dospěla jsem k rozhodnutí, že byl příliš jednostranný (i když je tam vidět Havlova podřízenost Klausovi) a manipulativní. Ano, i já jsem se nechala zmanipulovat a Havel má pro mě svatozář (o které tak krásně ve filmu mluví), proto jsem na ten film naštvaná. Byl dobrý, nebo špatný? Nejde říct. Rozhořčil mě a naštval. Ne, to je slabé slovo - NASRAL MĚ (promiň, maminko). Nechci, aby mi někdo něco diktoval tímto způsobem - jsem proti tomu bezbranná. A o to tu jde. Kčertu.

sobota 12. července 2008

7 vteřin na čůrání

Práce v rádiu je velká škola života. Nejenom co se týče mezilidských vztahů, ale taky co se týče rozplánování práce. Umím totiž rozfázovat jednotlivé činnosti na vteřiny. Bohužel. Jinak to ani nejde. Vím, že připravovat vstup si budu aspoň 3 a půl minuty, když se mi téma líbí, a aspoň 7,45 minut, když tomu nerozumím. Vím, že napít se můžu 4x do hodiny, ale jenom v případě, že mám kalíšek s vodou na pravé hraně stolu. Vím, že čůrat můžu jenom 2x do hodiny, a to vždycky maximálně 7-8 vteřin.

Rádio je vlastně psina. :-)