Jihočeské divadlo nepatří do hnoje

Dostala jsem od své drahé maminečky k svátku abonentku do divadla! Ach, jaký to krásný a ušlechtilý dárek. Až do prvního představení - Rád to někdo horké. Adaptace filmu s Marilyn Monroe, navíc adaptace velmi špatná, kde nikdo nehraje líp než v céčkovém filmu. Mé nadšení z divadelní abonentky pokleslo. Nože ve slepicích je hra, která Jihočeskému divadlu opět přiřkla to pravé jméno Divadlo a mně vrátila to prvorepublikové nadšení z předplatného.

Vypráví o světě, o rozporu mezi dvěma póly, u kterých se potácí hlavní postava - mladá žena. Žena, která až do této doby byla pod přísným dohledem dogmatických ponaučení svého muže-koňáka, který má své koně nějak podezřele rád a drží uzdu své ženy pevně v rukou. Ale mladá žena teď objevuje svět, uvědomuje si věci a nestačí jí prosté odpovědi. A rozvíjet se jí pomahá i mlynář - vyděděnec, kterého pro jeho pokrokové názory "exkomunikovali" z dědiny pod kopcem. Je to drama o vášni, o sváru zapšklého řádu se zdravým rozumem, o učení se poznávat. Je to drama o světě, ve kterém žijeme a který bychom měli chtít změnit.

William: "Proč tu máš tolik knih, mlynáři?"
Mlynář: "Tak. Když jednu dočtu, ... začnu číst druhou."

Kompromis

Bývala jsem zásadová. Bývala jsem striktní a nekompromisní. Když někdo dělal práci jen kvůli penězům, říkala jsem: "Ubožák."

Dnes odpoledne mi můj ředitel řekl, že mám jeden zásadní problém: "Terezo, vy jste příliš sečtělá." OK. Učím se psát jednoduché větné konstrukce, učím se nemluvit o kultuře a když, tak jen o tom, že v kinech je Rambo IV a že je to "fakt pecka".

Neumím se s tím srovnat. Jsem ubožák.

Čest a odvaha

Ty ideály byly krásné. Byly ušlechtilé. Mnohá charakteristika padoucha by se uplatnila i dnes, ale bohužel již nejsme tak odmítaví vůči zlu, přetvářce a podlosti.

"Veliký duch tě stvořil na pohled krásným, Klátící se třtino," řekl zvolna, "ale pro tebe by bývalo bylo lépe, kdyby ses byl vůbec nenarodil. Tvůj jazyk je zvučný v osadě, ale umlká v bitvě. Nepřítel ví, jak vypadají tvá záda, nikdy však nespatřil barvu tvých očí. Třikrát tě vyzývali, abys přišel, a třikrát jsi neodpověděl. Tvé jméno bude zapomenuto u tvého kmene. Nebude již nikdy vysloveno. Domluvil jsem."

James Fenimore Cooper: Poslední mohykán

Strýček od bratrance z matčiny strany

Jednoho dne se na prahu Pipčina příbytku objevil motýlek ...

... a hned za ním se vynořila mírumilovná postava Pana Želvy.

Strýčka od bratrance z matčiny strany.

Znáte ten typ lidí/želv, jejichž úsměvu nemůžete odolat?

Tak to je Pan Želva.



A už jich bylo pět.

TO BE CONTINUED ...

Čuk a Gek

Učím dvě Bělorusky-emigrantky česky. Ale podepsala jsem smlouvu s OPU, že o nich nesmím mluvit, a tak jim dám pro potřeby svého blogu pracovní názvy ČUK a GEK. Vím, že ti byli sice národnosti ruské, ale roztomilostí se svým běloruským protějškům vyrovnají.






ČUK: Tereza, co to je SEM?
TEREZA: To je tak: v ruštině byste řekli - Ja Tereza. Ale my v češtině řekneme - Já JSEM Tereza. Je to sloveso, které normálně používáme - znamená to BÝT. Pokaždé má jiný tvar - JÁ JSEM, TY JSI, ON JE a tak.
TEREZA: nadýmá se pýchou kvůli geniální komparaci s ruštinou
GEK: Tereza, já rozumím.
ČUK: Já taky rozumím. Prostě - já SEM.

...

ČUK: Vraští čelo. Objeví se nebezpečné ohníčky v očích... Ale co to znamená POĎ SEM?!

The Story of True Love aneb Příběh opravdové lásky

Krteček měl rád Pipku. Pipka měla ráda Krtečka.

Jedné noci se stalo to, co mají slušné dívky provádět od patnáctého roku věku, ale Pipka není ŽÁDNÁ SLUŠNÁ DÍVKA!!!

A zrodilo se něco krásného ...

... něco roztomilého ...

Krteček dospěl. Nechal si říkat PAN KRTEK. Byl vážený a měl mnoho starostí. Už totiž nebyli dva, ale byli tři.

Jedné noci ale opět láska zvítězila nad racionálním myšlením o přežití rodiny ...

A byli čtyři.

TO BE CONTINUED ...