pátek 24. prosince 2010

Můj první americký Štědrý den

Vyrazily jsme s holčičkama do města, kouknout se, jestli někde neuvidíme Santu Clause, jak si obhlíží rajón. Na přechodu jsme potkaly psa s parohy. Potom se poblinkala Julinka a hodně toho přistálo i na mém oblíbeném zeleném kabátu. Pak se poblinkala Sofinka, přímo uprostřed "čokoládového obchodu" při rozhodování, jestli bude lepší koupit většího nebo menšího čoko-Santa Clause. Pak jsem čekaly na parkovišti, až nás poblinkané a unavené přijede vyzvednout Bonnie. Každá holčička mi spala na jedné ruce, já jsem zuby nehty držela na tváři úsměv, protože je přeci Štědrý den. A potom za námi přišel starý, bezzubý, malinko smradlavý bezdomovec o holi, jestli nepotřebujeme pomoc. Že má v kapse pár dolarů. Že si je šetřil na horší časy, ale že jak nás tak vidí, tak nám je moc rád dá.

Možná to byl převlečený Ježíšek.

5 komentářů:

mamuška řekl(a)...

Ty moje statečná holčičko, věřím, že dnešní den bude krásnější a že ten "opravdový santa" (jéža) přijde a ty uvidíš kdo všechno tě má rád. Já moc.

Amara řekl(a)...

Tak to bylo od něj velice pěkné.
Držím Ti palce.

Anonymní řekl(a)...

Drz se Terezko, budou i lepsi dny. Urcite.
Hanka

Jiří řekl(a)...

Proč všichni tak smutně?
Terezko, potkala jsi Santu!!!

Anonymní řekl(a)...

Zdá se, že ty americký filmy jsou pravdivější než by jeden řekl. ale vážně - myslim, že je to skvělej zážitek a zkušenost :)