Preferujete makarony?

"V zásadě jsem outsider. Vlastě píšu nejlíp a cítím se nejvíc povzbuzena, právě když mě přitlačí ke zdi. Je to však divný pocit, že člověk píše proti proudu - je těžké ten proud naprosto pominout. Ale jistě to udělám. (...) Každopádně se snad ještě můžu spolehnout na svůj kritický úsudek."

"Zvláštní je (vždycky začínám takhle), že válka učiní přítrž všemu, všechno jako by ztrácelo smysl, nic se nedá plánovat, je tu pocit společného nebezpečí pro nás všechny - celá Anglie myslí na totéž - jak je ta válka hrozná. Nikdy dřív jsem to nepocítila tak silně. Pak přijde otupení a člověk zase upadne do svého odděleného soukromí.
Musím objednat makarony z Londýna."

Virginia Woolfová: Deníky

O jistotě

Když jsem se začínala cvičit v rádiu měla jsem dvě jistoty:

1) než půjdeme do éteru, budeme se cvičit MINIMÁLNĚ čtvrt roku (abychom získali potřebnou jistotu)
2) žádný začátečník NIKDY nešel vysílat na FAKTOR

Do éteru jsem šla samozřejmě hned po měsíci cvičení. A co dál? ANO, SAMOZŘEJMĚ. Jako jediný nováček jdu na FAKTOR po 8 hodinách vysílání na ELDORÁDIU. Jak ráda vzpomínám na Romanku, která mi tvrdila: "Na FAKTOR určitě nepůjdeš - to si vedení nemůže dovolit. Je to hrozně sledovaný z ještě vyššího vedení /až z Prahy!/ a je tam toho tolik moc novýho na učení, že to vám prostě nemůžou udělat, to byste určitě nezvládli ..."

Jak je vidět - člověk nemá v životě žádnou jistotu.

KAKALIN

Děti jsou nepopsaným listem papíru. A každé si někdy interpretuje svět kolem sebe různě. Každý někdy máme svého Hrdého Budžese.

Co jste pletli v dětství vy?

Já myslela, že oblíbená, krásná píseň KALINKA se jmenuje KAKALIN (Kalin-ka kalin-ka kalin-ka maja) a ta krásná indiánka s Vinettouem je MŠOČI. A pořád si myslím, že to je hezčí jméno než NŠOČI.

Tip REFLEXu

Prý jedno z nejúspěšnějších videí minulého roku. Ta holčička je prostě k zulíbání, že?

Dřevní muzika

Film Bratříčku, kde jsi? není až takový gurmánský zážitek, ale tahle část není špatná. Tu písničku přímo miluju... :-)




Co charakterizuje tento zvláštní typ komedie? Tahle replika: "Jen co se někde trochu ošplíchnem a seženeme nějakou pomádu, budeme se cítit o sto procent lépe."

Persepolis

Tenhle film se mi líbil, protože:

1.) malá Marjane vidí Boha jako starého pána s nekonečně dlouhými vlasy a vousy, navíc sedícího na obláčku! - tedy tak, jak jsem si ho představovala jako malá i já
2.) mě přilepila k sedačce scéna, kdy rozběsněné děti chtějí svému rivalovi vyškrábat oči hřebíky - dětská krutost - ach
3.) satira na všechny hlavní postavy vybledlých, romantických břeček, které se s radikální změnou svého života vypořádávají pomocí písně (viz ukázka)
4.) malá Marjane je prostě nebesky krásně drzá a extremní ve svých názorech - tak jako všechny děti
5.) se v něm nebojí ukázat pochyby, špatná rozhodnutí, strádání, nerozhodnost, otevřený konec - a to vše BEZ PATOSU!
6.) uchvacující kresba (jednoduché linie, přitom ale žádný disney)

Každý má mít svou Pipku

Do nového roku přeji všem, aby si našli svou Pipku, aby ji měli rádi. Aby vydrželi mít ji rádi.