Co nestojí ani za malý pšouknutí?

Bathory. Máj. Naprosto otřesní herci, nezvládnutá režie. Jak je vůbec možné nacpat do tak krátké doby tolik prázdných symbolů a klišé? Máj mě naštval tak, že by to byl první umělecký zážítek, ze kterého jsem byla pevně rozhodnutá odejít (nebýt mého doprovodu). Bathory ani to. Žádné emoce, žádný soucit s ubohou hraběnkou/vražedkyní. To Mamma mia byla aspoň přiznaná romantická fraška, a tak jsem na konci pustila do sedačky přede mnou pár slziček. Ukoptěných, ale zvládnuté řemeslo se musí cenit. Škoda, že kdysi velké ikony českého, potažmo slovenského filmu, neumí odejít se ctí.

Problém zvýšení platu

Možná to tak vypadá, ale můj život není tak naplněn problémy, jak se na první pohled může zdát. Otázka je taková: UŽ JSTE NĚKDY ŽÁDALI O ZVÝŠENÍ PLATU? Pokud jste odpověděli ano, tak prosím, pokračujte ve čtení: A JAK SE TO, PROBOHA, DĚLÁ?!?!!?! Jestli máte nějaký zaručený tip, kterému šéf neodmítne, podělte se o něj...

Nové bydlení

Už 12 dní bydlím v Hrdějovicích, to je taková část Budějovic, kde jsou samé krásné rodinné domy (tedy krásné, řekněme spíš nové). Já bydlím také v jednom takovém přepychovém, novém domě - jeho majitelé mají celkem 3 auta a bydlím u nich za úplatu. Člověk by si myslel - mám pod střechou nějakého cizáka, radši se ho vyptám, co je zač!! A ono nic - komunikace probíhá na úrovni - pozdrav, úsměv, pozdrav. Já nevím nic o nich, oni neví nic o mně. Nevím, čím se živí muž, který bydlí v patře nade mnou, nevím, jaké povolání ma žena, kterou každé ráno zdravím při odchodu do práce. Ale asi je to dáno celkovou náladou oné čtvrti - nepotkáte tam živáčka - každý totiž nasedne před svým luxusním domem do ještě luxusnějšího bouráku a do práce se sveze. Důsledkem je, že jsem za těch 12 dní nepotkala žádné živé lidi. Jednou jsem viděla paní, jak pleje za plotem zahradu. Žádné děti, žádní psi, žádní dospělí, kteří by vlekli nákup. Mrtvo. Umělý svět. Jen v sobotu ráno vytáhnou muži své lodě a ujíždějí směr Lipno. Je mi tam trochu smutno.

Problém sebeurčení

Je mi dvaadvacet, ale obávám se, že se s tím budu potýkat celý život - když se mě někdo zeptá, co jsem zač, jak mám odpovědět? Několik možností:

- studentka
- moderátorka
- holka
- pipčí máma
- chuďas
- učitelka češtiny pro cizince

A dnes přibyla na seznamu další položka - jela jsem autobusem z Hluboké a roztomilý chlapeček se najednou rozkřil na celý autobus: "JÉÉÉ, MAMI, PODÍVEJ, TAMHLE JE TA PANÍ, CO PRODÁVÁ SAMOLEPKY!!!" A je to.