V noci jsem nespala a doháněla všechny resty, počítaje v to samozřejmě i obvolávání stejně postižených spolužaček. A když jsem se ve 3 hodiny a 40 minut chystala spát, rozsekla jsem si čelo. A z té ranky tekla taková ta krásná, hustá, teplá krev... Málem to se mnou seklo. A pak mi ráno přišla tahle nádherná báseň s prvky lidové tvořivosti:
Vstávej semínko, holala,
bude z Tebe fiala!
Terezka se polámala,
ví to celá obora,
ve dvě ráno zavolala
na Romanku doktora.
Romanka se ráda budí,
ve dvě ráno, to se ví!
I když Terka takhle prudí,
mile se s ní pobaví.
Ale Terezce to nestačilo,
nabila si v noci čelo!
Boule už se vybarvuje,
Terezka tak plány kuje:
Alex se snad smiluje
a státnici daruje!
Darovala.
Žádné komentáře:
Okomentovat