Svět je někdy hrozně smutnej

Třeba když z vás před vaším oblíbeným učitelem vypadne, že Platónova teorie umění je ve své podstatě hrozně srandovní...


A pak si člověk nemá připadat hloupě.

3 minuty?

Jak dlouho si čistíte zuby, aby byly opravdu čisté?

A jak dlouho myjete nádobí, aby bylo opravdu čisté?

Důležitá pravda o sněhu

Když dlouho a hustě sněží, je pak všude bílo.

Co je srandovní

Zvířata jsou prima lidi. A vymýšlí si ty nejlepší vtipy.

Slon říká: Tuhle jsem se šel vykoupat, měl jsem takovou vyschlou a popelavou kůži.

Veverka si představuje ideální svět: Jsou tam takoví poníci, kteří kakají motýly.

Osmák prohlašuje: Je dost pravděpodobné, že na nás zaútočí zlý pták. Je tady taky možnost, že to bude roztomilý králiček se sušenkami, ale tomu moc nevěřím.

A to je sranda se zvířatky a o zvířátkách. Ta nejlepší lidská sranda.

JAK SE RODÍ ...

Máte doma prcka, škvrně, prtě, které je čím dál tím zvědavější? Na český trh dorazila kniha (pravda, ilustrace nic moc, text někdy zvláštní, ale co já rozumím dětské duši), která vám pomůže vypořádat se s praštěnými otázkami svých dětí po svém! Přijde si smrt i pro vás? A kdy? A proč se rodí děti? Aby nebyla na světě nuda? Hm, možná.

Maminko, díky za odkaz.

KVÍZOVÁ OTÁZKA

Na jakýkoliv státní svátek mí domácí, tedy lidé, u kterých bydlím, vyvěšují naši vlajku. Otázka zní: PROČ?

Můj návrh rozřešení této obří záhady: pan domácí je v tajných bezpečnostních složkách, něco jako Mata Hari bez poprsí.

Co myslíte Vy?

Tobruk, Křižník Potěmkin, Katyň

Tobruk - hmm, pěkná kamera.

Křižník Potěmkin - zvolání "BRATŘI!" už nikdy nebude mít stejný význam.

Katyň - jak to Wajda dokáže, že umí stárnout s noblesou a nezesměšní své předcházející dílo?! Od něj by se měl učit Menzel i Jakubisko. Bála jsem se Katyně. Všichni říkali, že to bude hrozný, moc krve a tak. Ale Wajda zná řemeslo hodně dobře, od začátku si diváka pomalu připravuje, hrůza se odvíjí spíš v rovině psychologické (medializace katyňského případu, každá propaganda natočí film obhajující sama sebe a člověka prostě zamrazí, když v obou filmech vidí stejné záběry a stejné zdůvodnění toho, proč je vrahem někdo jiný /náckové/sověti přeci popravují zastřelením do temene/), aby úplným závěrem přimrazil diváka do sedadla. Prvních 100 minut filmu jsem si říkala: Hmm, ten je fakt dobrej, jiní by třeba film otevřeli samotnými popravami, nebo by je alespoň umístili do pomyslného zlatého řezu, za kterým by ještě následovala dohra v podobě zničených příbuzných a medializace lesního střílení. Ale Wajda to udělal jinak - začátek 2. sv. v., transporty neznámo kam, konec války, medializace Katyně, známe osudy postav a na úplný závěr rekonstrukce toho, jak to v lesíku nedaleko zastávky Gnězdovo vlastně bylo. Osvědčený postup, ale brilantně udělaný. Pak závěrečný chrámový mužský zpěv při temném plátně a titulky do naprostého ticha. Jak prosté. A jak geniální.