Jak si hledám práci

Hledám si práci a občas je to legrační a občas ne. Dneska jsem nicméně dostala velmi milou odpověď.

Dobrý den,

potvrzuji doručení Vaší žádosti o přijetí do pracovního poměru ve Vazební věznici Olomouc.

Ještěže tam je zakomponovaná ta formulka o "pracovním poměru". 

Znáte Zacha Galifianakise?

Já ho znám od doby, kdy moderoval SNL. A od té doby ho miluju.

Popravdě - je na mém seznamu top 10 mužů, kteří si mě chtějí vzít v budoucnosti za ženu.

Nerozumím tomu, jak je možné, že tenhle klip má na youtube jen asi 40 000 shlédnutí. A dobrých 3 543 je ode mě.

God is not a boy´s name

Ti z Vás, kteří nejsou takoví ignoranti jako já, pravděpodobně vědí, kdo je biskup Gene Robinson. A ti z Vás, které tato informace minula, by se měli podívat na tenhle film.

Celý dokument by stál za to ocitovat, já bych chtěla upozornit zejména na tři momenty:

1. I lidé zevnitř církve upozorňují na to, že biskup Robinson je prvním biskupem v historii křesťanství, který OTEVŘENĚ hovoří o své sexuální orientaci a nehraje divadýlko se "spolubydlícím". Reverend Robinson rozhodně není prvním gayem v historii křesťanství. Jen o tom jako první na významném postu promluvil. Na tomhle mě nejvíc baví, že to řekli významní zástupci církve. Až do dneška jsem nevěřila, že mají takový upřímný náhled na to, co se uvnitř církve děje.

2. Na jedné z demonstrací jsem zahlédla vpravdě božský nápis - "God is not a boy´s name".

3. Jeden z odpůrců biskupa Robinsona vysvětloval svůj postoj k GLBT people slovy "I don´t hate them. God hates them." A to je pravděpodobně nejubožejší zdůvodnění, jaké jsem kdy slyšela.

Dneska je Den otců

Ale ne všichni milovaní tatínci tady pro nás byli, když jsme je chtěli nebo potřebovali. Tak pro ně a pro nás:

TOTÁLNĚ

V knihovně jsem si půjčila CD s písněmi pro děti a objevila jsem tyhle klenoty.

Viděla jsem o víkendu Diktátora, většinou tady do velkých kin nechodím, takže mě docela pobavila reklama před filmem. Záběr na popcorn a láhev coca coly a pod tím velký slogan MOVIES ARE BETTER WITH POPCORN AND COCA COLA. Už jsme tak daleko, že se ani nesnaží vtlačit nám do hlavy nějaký příběh s poučením, že popcorn a coca cola dělá hezká těla/zapříčiní, že se Vám u dveří budou hromadit krásné žíznivé slečny/jsou původem Dalajlámovy svatosti. Trošku smutný, že si myslí, že A) jsme tak hloupí, B) jim už nestojíme za námahu vymyslet něco s nápadem (třebaže i o kreativnosti a zábavnosti všech předešlých nápadů lze s úspěchem diskutovat), C) nám řekli, že filmy jsou lepší s popcornem a coca colou těsně před "naším" filmem - jak máme asi stihnout vyběhnout před sál koupit požadované a nutné pochutiny?

Anne Lamott píše o psaní. A o tolik propírané a spisovateli neustále připomínané "potřebě a nutnosti psát". One writer I know tells me that he sits down every morning and says to himself nicely: "It´s not like you don´t have a choice, because you do - you can either write or kill yourself."

O normálnosti

Viděla jsem dneska zajímavý film - Neurotypical, režisér je z Ashevillu, takže jsme měli privilegium autorského promítání a vůbec promítání, protože film ještě není (a bohužel možná ani nebude) v celostátní distribuci.

Naprosto fascinující nastavení zrcadla (ach, Vesničko) vnímání normality. Hýčkám si myšlenku, že jsem normalitu nikdy nepovažovalu za výhodu, nicméně jsem asi přeci jen příliš normální. Protože člověk s autismem vám řekne: nechci se bavit s lidmi na ulici, protože nevidím důvod. Nechápu, proč mě zdraví a proč se chtějí bavit o počasí. To nemyslí na nic jiného, jenom na počasí? Ať mě nechají na pokoji, já mám v hlavě zajímavější myšlenky než počasí.

Samozřejmě chápu, že taková malá debata o tom, jak to dneska krásně pálí, je v podstatě projevem socializace a šířeji asi i civilizace, ale musí to být nádherná svoboda nemít tendenci odpovídat i na pitomé otázky slušně a necítit nutnost zapojit se do přihlouplé diskuze o příliš teplém jaru.

Ne, nezávidím autistům, jen si myslím, že jsme někdy příliš svázaní pravidly. A na rozdíl od autistů to jsou pravidla, která nám vnutila (?) společnost, nevytvořili jsme si je my sami jako systém přežití.

A taky se ve filmu říká: "When people are normal they can act however they want, when they have "syndroms" everyone wants for them to improve to some point they are expected to act. But nobody wants "normal" people to do that. When "normal" people act badly, it is normal. When syndroms people act badly, it is their disease."

Amen.

Návrat?

Původně jsem to chtěla dotáhnout na rok nepublikování na blogu. Ale vydržela jsem to jen 10 měsíců. Během té doby jsem chtěla psát o spoustě věcí, ale až damnyouautocorrect.com to dokázalo a porušilo mé brány mlčenlivosti.

Znalost anglického jazyka při čtení následujících sms výhodou.

FUJ

Konečně se Pipka dostane do novin a zrovna díky téhle vzdálené, nepovedené příbuzné.

http://www.novinky.cz/krimi/233614-pipka-23-vytahla-z-muzu-pres-seznamku-statisice-dostala-podminku.html

Zatím největší americká krize

Probíhá právě teď, a to kvůli angličtině. Tereza v angličtině je totiž k uzoufání nudná, nevtipná, mlčenlivá a hloupě se tvářící holčina (už opět) s černými vlasy.

PRO RÝPALY: Předcházející věta neznamená, že v češtině bych byla vždy zábavná, vtipná, hovorná a chytře se tvářící holčina.

Jen když narazíte na Američana, který čte Jáchyma Topola a zbožňuje ho a chtěli byste si o tom promluvit a nějak nevíte, jak Topolův styl v angličtině popsat, tak vám začne být smutno. A říkáte si, co tu děláte.

Teda vy asi ne, ale já jo.

Jak se slaví Velikonoce v USA

Z neznámého čísla mi přišla sms v tomto znění:

VESELÉ VELIKONOCE
Blíží se Velikonoce a to je čas, kdy se sejdeme se svými rodinami a blízkými a trávíme spolu čas nad dobrým jídlem, pojďme se ovšem ujistit, že si uděláme čas také na to, vzpomenout si, co vlastně Velikonoce znamenají a jaký je pravý důvod jejich oslav. Tím je Ježíš, který byl přibit na kříži starými rezavými hřeby, mučen a posmíván, a který zemřel na kříži a povstal třetí den, abychom my všichni byli spaseni a zachráněni z pekla. Jediné, co musíte udělat, je pozvat Ho do svého srdce. Stejně tak, jak se scházíte k dobrému jídlu, prosím, uchovejte pravý důvod Velikonoc ve svých myslích a srdcích.

Jak jsme hrály na schovku

Hrály jsem skvěle, asi půl hodiny jsme vymýšlely ta nejlepší místa, až najednou Sofinka přiběhla, že se schováme mamince, že s námi už taky hraje. Tak jsme se odebraly na jedno z nejpromyšlenějších míst (na toaletu) a čekaly jsme. A čekaly. A čekaly. Až mě napadlo:

"SOFINKO, A VÍ MAMINKA, ŽE NÁS MÁ HLEDAT?"
---
"JÉÉÉ, JÁ JÍ TO ZAPOMNĚLA ŘÍCT..."

Jak je to s tím globálním oteplováním?

Letos se mi ještě ani jednou (!) nepodařilo postavit sněhuláka, a to jsem se snažila mockrát. Buď je to mnou, nebo za to může globální oteplování. Každopádně je to zdrcující.

Proto Vás prosím, vezměte si zítra černou pásku za všechny nepostavené sněhuláky této zimy. Díkys.

Můj první americký Štědrý den

Vyrazily jsme s holčičkama do města, kouknout se, jestli někde neuvidíme Santu Clause, jak si obhlíží rajón. Na přechodu jsme potkaly psa s parohy. Potom se poblinkala Julinka a hodně toho přistálo i na mém oblíbeném zeleném kabátu. Pak se poblinkala Sofinka, přímo uprostřed "čokoládového obchodu" při rozhodování, jestli bude lepší koupit většího nebo menšího čoko-Santa Clause. Pak jsem čekaly na parkovišti, až nás poblinkané a unavené přijede vyzvednout Bonnie. Každá holčička mi spala na jedné ruce, já jsem zuby nehty držela na tváři úsměv, protože je přeci Štědrý den. A potom za námi přišel starý, bezzubý, malinko smradlavý bezdomovec o holi, jestli nepotřebujeme pomoc. Že má v kapse pár dolarů. Že si je šetřil na horší časy, ale že jak nás tak vidí, tak nám je moc rád dá.

Možná to byl převlečený Ježíšek.

Facebook podvanácttisícíšedesátéosmé

Potřebuji poradit. Nejsem si jistá, jestli mi za oceánem neodumírá šedá kůra mozková...

Viděla jsem film Sociální síť /Social network (jo, ten film o založení Facebooku). Není to špatný film, má slušný scénář, slušný herce, slušnou režii, ale rozhodně nic, co by vynikalo nad průměr. Takovýchhle filmů se točí sto do roka.

TAK PROČ SI PRÁVĚ KVŮLI FACEBOOKU VŠICHNI SEDAJÍ NA ZADEK, DOSTÁVÁ EXKLUZIVNÍ KRITIKY A SPOUSTY CEN? Je to kvůli tématu? Nebo kvůli rejžovi? Nebo prostě proto, že Justin Timberlake hraje sladkýho záporáka, nad kterým vzdychá celé ženské (a dokonce i část mužského) osazenstva v kině? PROČ?

Nenechejte mě tápat v temnotách. Buď je vedle celý svět, nebo já. Ať vyhraje ten, kdo je v právu!

Česká kapka za oceánem

To jsem si takhle vykračovala po Lexingtonské avenue, dost pršelo a byla už tma a najednou mi do tváře zasvítila cedule:



Inu vešla jsem dovnitř a opravdu, byla to pobočka naší DOBRÉ ČAJOVNY. A měli takovéhle krásné konvičky:



Tak jsem si dala trochu hnusný vanilkový čaj, zjistila jsem, že česky tam nikdo neumí a šla zase dál.

Věděli jste, že ... II

... v Americe mají popelnice zavěšené na elektrickém vedení?

Jen se mě neptejte, jak do nich vyhazují odpadky.

Věděli jste, že ...

To byla moje oblíbená rubrika už od dob časopisu s příběhy Mickeyho Mouse a Kačera Donalda. Jak to ti redaktoři věděli, že jsem tu jejich informaci opravdu neznala?!

Teď jsem byla překvapená znova.

Americké ženy používají v 97,342% jen tuhé deodoranty.


Děs! Šok! Hrůza! A navíc zjištěno na vlastní kůži v 5 drogeriích. Smutné desetidenní výročí amerického pobytu.